středa 7. května 2014

Kniha, která tě rozbrečí

  Je spousta knih a příběhů, které se mnou dokáží pohnout nebo ze mě vymáčknout slzy, ale jedna stojí vysoko nad nimi.

Harry Potter a Relikvie Smrti

  Každý konec je těžký. Obzvláště když končí něco, co vás provází kus života a doslova se vyvíjí s vámi.
S potterovskou ságou jsem rostla. A to doslova. Potteří svět byl můj první fandom.
Když jsem četla první knihu, bylo mi 14. Když jsem viděla poslední film, bylo mi skoro 25.

  Ale každý příběh jednou končí. A tenhle konec byl obzvláště hořký...

  Protože obsahoval smrt mé milované postavy.

"After all this time?" 
"Always," said Snape. 

  Smrt Severuse Snapea a zvláště kapitola Princův příběh mi vždy způsobí, že mám knedlík v krku a slzy na krajíčku.
  I po těch letech.
  Severus byl prvním případem lásky k fiktivní postavě. Tu postavu jsem měla ráda už v první knize a postupem času, s dalšími díly, jsem jí začala propadat víc a víc, což vyvrcholilo s pátým dílem, kde jsem po kapitole se Snapeovou vzpomínkou mohla čestně prohlásit, že toho fiktivního muže miluji. Nebo tak něco (znáte to, praštěný fangirls a jejich "lásky").

  Jeho smrt v sedmém díle mě vykolejila. U knihy, už tak nabité emocemi, jsem řvala jak malé dítě. Několik dní jsem to rozdýchávala. V kině mě při téhle scéně musela kamarádka Lucy držet za ruku, abych to zvládla.

Tohle vše už opadlo. Můj život se posunul dál, mám nové "fangirl crushe".

Ale když příjde na Severuse a kapitolu Princův příběh z Relikvií, musím říct:

"Po všech těch letech?"
"Navždy..."

PS: Myslím, že vám to už došlo, dámy a pánové.
      Snape a Loki... najdi pět rozdílů ;-)
      Mimochodem, Thora jsem poprvé viděla ve stejném roce jako Relikvie :)

Kniha, která tě rozesměje

Tak tady mám jasno :)

Betty McDonaldová - Co život dal a vzal

  Tuhle knihu mi kdysi dávno podsunula mamka a já se do ní hned zamilovala. A tak jsem se stala třetí generací žen v naší rodině, které tuto knihu zbožňují. Protože u nás to zřaly všechny baby :D

  Tahle kniha je pro mě papírovou verzí hrnku horkého kakaa, čokolády, huňatého županu a chlupatých ponožek. Stačí zalézt do postele, otevřít na libovolné straně a hned je člověku na světě líp.
Lehce ironický, ale stále silně lidský humor se kterým autorka popisuje svůj boj s životními peripetiemi jako je nezaměstnanost, výchova dvou dcer coby svobodná matka a hlavně hospitalizace v tuberkulozním sanatoriu, mě vždycky dostane.

  U nás vyšla kniha jako soubor tří knih, které byly v Americe vydané samostatně - Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána a Dusím se ve vlastní šťávě.

  Mou nejoblíbenější je Morová rána, tedy právě příběh, který se odehrává v tuberkulozním sanatoriu.
Tahle část hodně ovlivnila můj smysl pro humor, takový ten lehce cynický, ale stále příjemný. A naučila mě, že je lepší se svým problémům vysmát, než se jimi nechat stáhnout ke dnu nebo se nimrat ve svým bolístkách. Protože vše zlé je k něčemu dobré (když už k ničemu jinému, tak jako námět na dobré historky k obveselení kamarádů).

  Kniha je psaná lehce a čtivě, postavičky jsou tak kouzelně obyčejné (jak ty "hodné", tak "zlé") a dokáží přirůst k srdci (mými favority je Kimi Sanbo (mimochodem, její pravé jméno je Monica Sone a je to spisovatelka) a Eileen Kelly).

  Jak jsem již říkala, u nás tuto knihu milovaly tři generace žen a pamatuji si na večery, kdy jsme s babičkou a mamkou seděly nad kafem u stolu a mamka předčítala (nejčastěji kapitolu Kimi, příhoda s cukrovou vodou a natáčkami mě dokáže odbourat dodnes) a všechny tři jsme se smály, nebo jsme se oslovovaly "hláškami" z knihy.

  Jediné, co mě mrzí je, že jsem přišla o svou ohmatanou a očtenou verzi, ze které sice už vypadávaly listy, ale která se u nás dědila.

  Ale jednou si pořídím svou vlastní verzi, protože tahle kniha je nutnost.

  A aspoň jednou by si ji měl přečíst každý, kdo se chce zasmát nebo zjistit, že i přes vše špatné je vlastně na světě krásně.

PS: Jo, a taky žeru Tři muži ve člunu od Jeromeho K. Jeromeho a Literární poklesky od Stephena Leacocka. Pokud hledáte suchý britský humor, s těmito dvěma kousky nemůžete minout!

úterý 6. května 2014

Kniha, kterou jsi dostala jako dárek


Tahle kniha je trochu jiná, protože to není kniha ke čtení (kromě obsáhlého úvodu), ale spíše k prohlížení.
Dostala jsem ji k narozeninám od svého přítele, protože velice rychle pochopil, jak moc mi tímhle udělá radost.

Ivan Lendl: Alfons Mucha

"Reprezentativní publikace je i katalogem výstavy plakátů Alfonse Muchy z unikátní sbírky Ivana Lendla, která čítá na 120 plakátů. Kromě plakátů, kalendářů a dekorativních panó je doplněna o 50 reprodukcí přípravných skic k některým významným plakátům a unikátní fotografie. Celkem obsahuje 150 reprodukcí plakátů, kalendářů a dekorativních panó."

S Muchovou tvorbou jsem se setkala někdy na základní škole a byla to láska na první pohled. Díky němu jsem já, která se do té doby vyjadřovala pohybem a zpěvem, vzala do ruky tužku a zkusila něco čmárat. A jeho tvorba mě pak od té chvíle provázela všude.

Tahle kniha je pro mě tedy něčím jako Svatým Grálem. Chronologicky seřazené plakáty mapují Muchovu tvorbu od Gismondy až po plakáty nakreslené po návratu do Čech, stačí jen otevřít a nechat na sebe působit kouzlo secese.

Nad touhle knihou dokážu strávit hodiny a hodiny jen listováním a studováním detailů, a vůbec nevadí, že už stejně všechny ty plakáty znám nazpaměť.

Princ a hvězda

1. kapitola


  Princezna Cadence nemohla uvěřit svým očím.
  Před jejím trůnem stáli dva jednorožci z královské stráže a mezi sebou hlídali šedého hřebce s černou hřívou.
  Alicorního hřebce.
  Který se prý před chvíli objevil díky zrcadlovému portálu.

  Loki se pro sebe pousmál. Během přesunu z místnosti, kde se zjevil, velmi rychle podle chování stráží, a teď i růžové klisničky na trůnu pochopil, že hřebec jeho vzhledu zde asi není úplně normální, a rozhodl se toho plně využít.

  "Omlouvám se za rozruch, který jsem asi způsobil, Výsosti," začal sladce. Ne nadarmo se mu přezdívalo Stříbrný jazyk.

  "Je pravda, že váš příchod byl poněkud... neočekávaný," usmála se Cadence. 
  Napřímila se.
  "Mé jméno je princezna Mi Amore Cadenza a jsem vládkyní tohoto království. Křišťálového království v zemi zvané Equestria, abych byla přesná. Smím se zeptat na vaše ctěné jméno?"

  Loki se usmál a lehce se uklonil.

  "Mé jméno je Loki. Jsem synem Odina, vládce Asgardu." 
Sice to byla lež, ale předpokládal, že mu projde. S Odinem byl teď spíše na nože, ale to se tady nikdo nemusí dozvědět. 
  "K mému smutku je ale situace v Asgardském království natolik vyhrocená, že jsem se v rámci zachování svého života rozhodl raději ukrýt před nepřáteli, kteří usilují o můj krk a zároveň i korunu. Přece jen jsem jedním ze dvou nástupců krále," usmál se oslnivě.

  "Oh, ano, to chápu," přisvědčila Cadence.

  "Chtěl jsem se původně přemístit do říše Midgardu," pokračoval dál ve svém monologu, "jak tomu říkají..." teatrálně se zamyslel, "A! Země! Bohužel jsem ale zvolil špatný portál a skončil zde."

  Cadence pokývla hlavou.

  Loki se svůdně ušklíbl. Čas vybalit na stůl esa.

  "Teď už víte, proč jsem se ocitnul zrovna zde. Tímto bych vás poníženě chtěl požádat o azyl."

  I když byl v podobě hřebce, stále ho obklopovala jakási okouzlující aura a on jí dokázal plně využít. Jeho slova odkapávala jako med a čím víc mluvil, tím víc mu princezna podléhala. 

  "Pokud by to záleželo na mně, samozřejmě bych souhlasila," začala Cadence, "ale budu se muset v této záležitosti poradit s princeznou Celestií, vládkyní Equestrie. Bude však mým potěšením, budete-li do té doby mým hostem."

  Loki se usmál a dvorně se poklonil.

  "Budu vám zavázán, Vaše Výsosti." 

  Nečekal, že se mu povede vyhrát hned prvním tahem, ale tohle byl dobrý začátek.

  "Stráže," zavelela Cadence, "zaveďte Jeho Výsost do komnat pro hosty."

  "Ještě jednou děkuji," pokynul Loki princezně, než opustil v doprovodu dvou jednorožců trůní sál.

---

  Komnaty pro hosty byly skvostné. Přesně tak, jak se mu to líbilo. 
  Natáhl se na postel. 
  Přemýšlel.

  Být hřebcem nakonec nebylo tak hrozné, přece jen už se v různá zvířata měnil v minulosti. Sice by měl raději svou humanoidní formu, ale na druhou stranu to mohlo být i horší. 
Spíše byl vděčný, že mu zůstalo to správné pohlaví. Neměl zrovna chuť zopakovat si s některým ze zdejších hřebců "aféru Svadilfari", kdyby přišlo na lámání chleba.

  Teď ještě počkat, jak se mu povede s vládkyní Equestrie. Předpokládal, že mocná královna bude odolnější vůči jeho kouzlům, než mladá princezna, ale i tak měl v plánu využít maximálně své schopnosti.

  Usmál se.
  Zítra ho čeká náročný den, i když se zatím situace vyvíjí k jeho spokojenosti.

čtvrtek 1. května 2014

Neoblíbená kniha

  Mám takový nepříjemný zvyk, co se knížek týče.
  Položte přede mě knihu a já ji přečtu do konce. I kdyby byla sebe-blbější.

Pouze u jedné knihy se mi to nepovedlo...

Twilight.

  Dalším mým nepříjemným zvykem je, že občas čtu i knihy, ke kterým bych se sama dobrovolně nedostala, ale protože o nich všichni mluví, tak mě přemůže zvědavost. Říkejme tomu třeba "poznej svého nepřítele".

  Tahle kniha je tupá... tak strašně tupá, že jsem ji někde kolem stránky 70 musela odložit, protože už jsem opravdu nemohla dál.
  Chápu, o co autorce jde.
  Ale do prdele makové, opravdu někoho baví několik desítek stran, kdy na sebe dva hlavní hrdinové civí a opakují dokola ten samý monolog, kterému by bohatě stačil jeden odstavec o pěti maximálně šesti řádcích?

  Přiznám se, že ačkoli jsem založením spíš cynik a pokud jde o romantiku a lásku, preferuji spíše jiné přístupy, dokážu si užít (a někdy i vyhledávám) tu cukrkandlovou romantiku panenských fanficů (páč tenhle typ fanficů většinou píšou panny, přímo to z nich čiší), kvůli jejich kouzelné naivitě.

  Twilight je tupý. Blbý. Nemá chuť ani vůni. Nevyvolává emoce. Ani kladné nebo záporné. Twilight jenom nudí...

Ale zas je to skvělý toaletní papír!

Oblíbená kniha

“There was Eru, the One, who in Arda is called Ilúvatar; and he made first the Ainur, the Holy Ones, that were the offspring of his thought, and they were with him before aught else was made.”

Má oblíbená kniha?

Silmarillion. Bez zaváhání.

  Mám ráda Pána Prstenů, Hobita i další sáhodlouhý zástup knih, ale obří nedokončené mistrovské dílo
J. R .R. Tolkiena, které po jeho smrti dal dohromady jeho syn Christopher a vydal v roce 1977, v mém srdci stojí na vrcholu žebříčku co se Tolkienovy tvorby týče.
  A to z několika důvodů.

  Miluji velké epické kosmologické mýty.
  Příběhy hrdinů větších než život na pozadí nedozírných vesmírů.
  Příběhy plné postav i postaviček, míst, dat, které se můžu učit nazpaměť a pak s nimi prudit své stejně postižené kamarády nebo i lidi, které to vůbec nezajímá (ne nadarmo jsem si za blahých dob WoW nejvíce cenila svého titulu Loremaster).

  Silmarillion to splňuje bezezbytku. Obzvláště, pokud si člověk rozšíří obzor knihami typu "Kniha nedokončených příběhů" a "Kniha ztracených pověstí", které obasuhují dopňující informace a verze příběhu, které se nedostaly do "oficiální" podoby. Tam člověku dojde, jak obrovský (a v podstatě nesplnitelný) byl Tolkienův sen ohledně stvoření Ardy a její historie.

  Ačkoli se jedná o fantasy knihu, může se svým rozsahem a záběrem směle řadit vedle kosmologické eposy typu Edda, Mabinogion, Kalevala nebo Máhabharáta.

No, a pak samozřejmě příběhy. Dva.

"Sbohem země a obloho!
Vděčím ti přece za mnoho,
ty požehnaný severní kraji
kde bílé nožky přebíhají
Lúthien Tinúviel,
té nejkrásnější již kdo zřel.
I kdyby svět se do zkázy zřítil
a propadl se do nebytí,
přece je dobré, že byl stvořen
večer a úsvit, země, moře -
neboť byla i Lúthien."

  Žalozpěv Leithian, Propuštění z pout. Nebo-li Beren a Lúthien.
  Dle mého názoru nejkrásnější milostný příběh vůbec. Balancující lásku, žal, naději i akci.
  Příběh, jehož následky ovlivňují budoucí utváření dějin.
  Příběh, jehož hlavními leitmotivy jsou sebeobětování pro milované a spojení dvou elementů, které nikdy neměly být spolu, ale tím, že se vzepřely, vytvořily naději pro jiné.

A Lúthien je badass. Bez keců :D

"A Túrin Turambar turún' ambartanen."

Narn i Hîn Húrin, Příběh Húrinových dětí.

  Temný a tragický příběh dvou sourozenců, sestry a bratra, ze kterého na hony čiší Tolkienova inspirace severskými mýty, Prstenem Nibelungů v tomto případě.

  Oblíbenost tohoto příběhu je u mě navíc podpořena nádhernou skladbou Kristiny "Orsejky" Nohavicové "Nienor Níniel".

(poslechnout si ji můžete zde: http://pisnestredozeme.cz/song?songid=129 )

Takže teď už víte, jaká je má oblíbená kniha.

The Book Challenge

Tuto báječnou věc jsem objevila díky spolubojovnici z jistého fora (díky Aidrien!) a řekla jsem si, proč ne. Zkusíme to.
Knih jsem přečetla dost, tak snad se mi podaří splnit všechny body.

A třeba se Vy o mé maličkosti dozvíte něco, co jste ještě nevěděli ;-)

A co náš čeká?

Oblíbená kniha
Neoblíbená kniha
Kniha, kterou jsi dostala jako dárek
Kniha, která tě rozesměje
Kniha, která tě rozbrečí
Kniha, která tě děsí
Kniha, ze které ti je špatně
Kniha, kterou jsi nenáviděla
Kniha, kterou jsi milovala, ale teď už ne
Kniha, která tě zklamala
Kniha, která tě překvapila
Kniha, kterou ti doporučil někdo z rodiny
Kniha, o které sis myslela, že ji nebudeš mít ráda, ale nakonec tě nadchla
Kniha, kterou jsi napoprvé nepochopila
Kniha, o které by sis přála, abys ji nikdy nečetla
Kniha, kterou nikdo neměl rád, ale tys ji milovala
Kniha, o které si myslíš, že by ji mělo přečíst víc lidí
Dětská kniha, kterou by měl přečíst každý dospělý
Kniha, ve které bys chtěla žít
Kniha, která změnila tvůj názor na něco
Kniha, kterou máš ráda, ale jsi v rozpacích, když to musíš říct
Kniha, o které říkáš, že jsi ji četla, ale není to pravda
Kniha, kterou si chceš dlouho přečíst, ale ještě ses k tomu nedostala
Nejpodceňovanější kniha
Nejpřeceňovanější kniha
Nejdelší kniha, jakou jsi kdy četla
Nejkratší kniha, jakou jsi kdy četla
Oblíbená kniha zahrnující nějakou historickou událost
Oblíbená kniha, která zahrnuje zvíře jako jednu z hlavních postav
Oblíbený autor
Oblíbená kniha oblíbeného autora
Oblíbená série
Nejoblíbenější kniha z oblíbené série
Kniha od autora, od něhož jsi četla víc jak pět knih
Kniha, kterou jsi četla víc jak třikrát
Oblíbená romance
Oblíbená kniha dětství
Oblíbená kniha, kterou jsi četla ve škole
Oblíbená non-fikce
Oblíbená kniha od klasika
Oblíbená sbírka poezie
Oblíbené drama
Oblíbený komix
Oblíbená kuchařka
Oblíbená kniha, podle které se natočil film
Kniha, kterou by sis přála vidět jako film
Příběh, o kterém by sis přála, aby byl napsán
Oblíbený citát z oblíbené knihy
Oblíbený citát o knihách
Kniha, jejíž název tě zaujal na první pohled
Kniha, jejíž obálka tě zaujala, ale příběh byl příšerný
Kniha, kterou jsi naposledy četla
Kniha, kterou právě čteš
Kniha, kterou se chystáš číst
Nejlepší kniha, kterou jsi letos přečetla
Oblíbená mužská postava
Oblíbená ženská postava
Postava, kterou nemůžeš vystát
Nejlepší kniha pro čtení v určitém období (jaro, léto, podzim nebo zima)
Kniha českého autora, kterou jsi četla nedávno