Položte přede mě knihu a já ji přečtu do konce. I kdyby byla sebe-blbější.
Pouze u jedné knihy se mi to nepovedlo...
Twilight.
Dalším mým nepříjemným zvykem je, že občas čtu i knihy, ke kterým bych se sama dobrovolně nedostala, ale protože o nich všichni mluví, tak mě přemůže zvědavost. Říkejme tomu třeba "poznej svého nepřítele".
Tahle kniha je tupá... tak strašně tupá, že jsem ji někde kolem stránky 70 musela odložit, protože už jsem opravdu nemohla dál.
Chápu, o co autorce jde.
Ale do prdele makové, opravdu někoho baví několik desítek stran, kdy na sebe dva hlavní hrdinové civí a opakují dokola ten samý monolog, kterému by bohatě stačil jeden odstavec o pěti maximálně šesti řádcích?
Přiznám se, že ačkoli jsem založením spíš cynik a pokud jde o romantiku a lásku, preferuji spíše jiné přístupy, dokážu si užít (a někdy i vyhledávám) tu cukrkandlovou romantiku panenských fanficů (páč tenhle typ fanficů většinou píšou panny, přímo to z nich čiší), kvůli jejich kouzelné naivitě.
Twilight je tupý. Blbý. Nemá chuť ani vůni. Nevyvolává emoce. Ani kladné nebo záporné. Twilight jenom nudí...
Ale zas je to skvělý toaletní papír!
Žádné komentáře:
Okomentovat