Princ a hvězda

Intro

  Zdekovat se.

  Zmizet.

  Dokud se situace neuklidní.

  Předstírat svou smrt a pak se slávou vstát z mrtvých. Tenhle trik už mu párkrát vyšel. Osobně podezříval svou rodinu, že bude spíše překvapena až jednou doopravdy umře, než dalším "zmrtvýchvstání".

  Ať už to bylo jakkoli, půda v Asgardu teď byla pro Lokiho příliš horká na to, aby na ní dál stepoval.

  Měl v plánu teleportovat se některou z dimenzionálních trhlin na jeden z osmi zbývajících světů a tam za pomocí svých iluzí splynout s davem tak, aby zde mohl pár měsíců nerušeně byvakovat, ale stále měl přitom přístup k informacím o dění na Asgardu.

  Tentokrát se ale rozhodl vydat se neprozkoumanou trhlinou. Doufal, že skončí někde v Midgardu nebo Vanaheimu. Přece jen by nebylo zrovna dobré, kdyby jako potomek ledových obrů skončil třeba v Múspellsheimu, domovu ohnivých obrů.

  Dorazil k vyhlédnuté trhlině. Naposledy mu prolétlo hlavou, co chce udělat. 

  Nadechl se a vkročil do trhliny.

  Dopadl na všechny čtyři. Ihned si uvědomil, že má místo nohou a rukou koňská kopyta. A na zádech křídla. A na čele něco, co vypadalo jako dlouhý šedý roh.

  Zaklel.

  Jeho plán právě dostal první trhlinu.

  Zvedl se, aby se porozhlédl kolem sebe, když se ozval výkřik.

  "Stráže!"

  Přímo před ním najednou stáli dva třpytiví koně ve zbroji a mířili na něj kopími.

  Jeho plán právě dostal druhou, mnohem větší trhlinu.

  Povzdechl si. 

  Děj se vůle boží, ať už je tím bohem kdokoli.

  Nechal se zajmout.